|
|
BRNO - ŠPITÁLKA_SMART CITY
Šmídová, Lucie ; Grůza, Lukáš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá budoucí chytrou čtvrtí na Špitálce v Brně – Zábrdovicích. Chytrá čtvrť bude sloužit jako pilotní čtvrť pro ověření stanovení cílů, které plynou z vize pro strategii #brno2050. Jedním z hlavních motivů je aktivace území chytré čtvrti pomocí reálných aktuálních zásahů, které mohou nastartovat vývoj nejen tohoto území, ale mohou mít pozitivní dopad na celou lokalitu. Cílem diplomové práce je přispět k přípravám pro revitalizaci městské čtvrti a nastínit tak možné alternativy etapizace rozvoje, způsobu aktivace území a dočasného využívání během realizačního procesu. Dále přispět k diskuzi týkající se spolupráce veřejného sektoru se soukromým, komunitního plánování v našem prostředí a možností alternativního financování projektů. Navržená taktika odpovídá místnímu významu, vychází ze současných hodnot a směřuje k udržitelnému urbanizačnímu procesu neustále se utvářejícího městského prostředí. Práce analyticky vychází ze současných kritérií urbánního prostředí generovaného investicemi kapitalistické společnosti. Návrhem je zaměřena na oblasti týkající se performativního plánování neboli experimentální formu tzv. plánování zdola nahoru a podporuje principy Smart City.
|
|
|
Pojetí krizové pomoci ze strany aktérů plánování sociálních služeb v Liberci
Havránková, Alena ; Pospíšilová, Tereza (vedoucí práce) ; Kvašňáková, Lenka (oponent)
Společnost se nejen v dnešní době potýká s různou problematikou negativních jevů. Jedním z nich je sebevražednost. Podle posledních dostupných zdrojů se nejvyšší míra sebevražednosti v České republice vyskytuje v Libereckém kraji. Jedním z možných nástrojů ke snížení míry sebevražednosti může být sociální služba krizové pomoci. Když ovšem nahlédneme do registru sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, zjistíme, že přímo krizová pomoc není dostupná ve všech regionech. Dle tohoto registru se například žádná taková služba nenachází právě na území Libereckého kraje včetně jeho krajského města Liberec. Plánování sociální služeb je přitom nedílnou součástí komunitního plánování města Liberec. Jak je tedy možné, že zde tento typ služby není? Pro odpověď je potřeba se vrátit úplně na začátek a nejprve se ptát, jak je vlastně tento pojem zapojenými aktéry pojímán. Proto si diplomová práce klade za cíl poskytnout vhled právě do pojetí krizové pomoci mezi aktéry komunitního plánování v Liberci a ukázat, jak se promítá do odlišných postojů v procesu plánování sociálních služeb na daném území. Klíčová slova: krize, krizová pomoc, krizová intervence, komunitní plánování, komunitní sociální práce, konstrukce sociální reality, teorie diskurzu, diskurzivní přístupy
|
|
|
Case management na obcích
HORNÁTOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá case managmentem, který představuje proces koordinované spolupráce mezi klientem s case managerem. Cílem práce je zjistit, zda obce s rozšířenou působností v jižních Čechách mají informace o benefitech case managmentu na obcích. Teoretická část se opírá o studium odborné literatury související s tématem a je zaměřena na vymezení pojmů jako case managment, modely case managementu, case manager, sociální práce na obcích. Dále jsou zde vysvětleny témata jako síťování, případová konference, mlčenlivost, komunitní plánování a zdravotně sociální péče. Praktická část bakalářské práce se věnuje vyhodnocení výzkumných otázek prostřednictvím kvalitativní výzkumné strategie. Potřebná data byla získána pomocí polostandardizovaných rozhovorů se sociálními pracovníky z různých obcí v jižních Čechách na základě doporučení předchozího komunikačního partnera. Získaný materiál jsem metodou otevřeného kódování kategorizovala a následně analyzovala. Na základě těchto kroků bylo možné zhodnotit cíl bakalářské práce a stanovit závěr. Z výsledku výzkumu lze vyvodit, že pracovníci na obcích v jižních Čechách mají o case managmentu pouze teoretické informace, ale jsou si vědomi důležitosti koordinované spolupráce, kterou provádějí v omezené míře. S jednou výjimkou, kdy, po předchozím proškolení a navýšení počtu zaměstnanců, obec využívá v sociální práci tuto metodu. Získané výsledky by mohli v praxi využít sociální pracovníci na obcích, kteří uvažují o zavedení case managementu do svých sociálních strategií.
|
|
| |
|
|
Sociální kontext volnočasových aktivit rodin s malými dětmi
MACKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá volnočasovými aktivitami rodin s malými dětmi. Teoretická část charakterizuje komunitu jako místo, které poskytuje prostor pro trávení volného času. Dále popisuje volný čas jako hodnotu z různých hledisek. Poslední kapitolou teoretické části je charakteristika mateřského centra a popis jeho činnosti. Praktická část je zaměřena na výzkum, zda rodiny tráví svůj volný čas v rámci mateřského centra nebo zda si jej vyplňují samy svými aktivitami. Výsledek výzkumu ukázal, že většina rodin (zkoumaných v rámci města Tábora a jeho okolí) má zkušenosti s mateřským centrem, a že vstupní branou pro návštěvu centra bývají předporodní kurzy Zatímco plavání rodin s dětmi neznamená vstup do centra. Plavání si rodiče většinou zajišťují sami.
|
|
| |
|
|
Je současná sociální práce s komunitou v České republice teorie nebo praxe?
Deutschová, Barbora ; Pěnkava, Pavel (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Cílem této diplomové práce je upozornit čtenáře na důležitost a nezbytnost komunity a sociální práce s komunitou, která není v České republice nijak legislativně ukotvena. Práce upozorňuje na celou řadu nejednoznačných vymezení pojmů a různost pohledů na sociální práci s komunitou, přestože mnoho odborných materiálů akcentuje potřebnost funkčních komunit, které jsou často nahrazovány sociálními službami. Moje diplomová práce představuje hluší porozumění termínů týkajících se komunity a práce s ní. Vznik a postupný rozvoj sociální práce s komunitou pak rozšiřují a dovysvětlují pochopení komunitní práce i s jejími dopady na celkovou společnost. Zásadní úlohu v sociální práci s komunitou pak hraje role samotného sociálního nebo komunitního pracovníka, při čemž vyjasnění jeho kompetencí a náplně práce je nezbytnou součástí sociální práce s komunitou. Východiskem pro tuto práci jsou strategické národní a krajské dokumenty, které ovlivňují směr sociální práce. Výsledkem diplomové práce je pak výzkum, který má zodpovědět klíčovou otázku, zda je současná sociální práce s komunitou v České republice teorie nebo praxe.
|
|
|
Princip místního rozměru v projektech zaměřených na sociální podnikání
Plecháčková, Taťána ; Dohnalová, Marie (vedoucí práce) ; Šloufová, Romana (oponent)
Diplomová práce se zabývá naplňováním principu místního rozměru, jako jednoho z klíčových principů sociální ekonomiky v projektech financovaných ze strukturálních fondů EU. První část práce se věnuje konceptu sociálního podnikání a jeho vývoji v ČR v posledních letech, včetně aktuálních možností finanční podpory sociálních podnikatelů ze strukturálních fondů EU. Následuje empirická část zaměřená na vyhodnocení šetření realizovaného přímo v sociálních podnicích, které by mělo přinést zpětnou vazbu z reálného podnikatelského prostředí ohledně chápání principů sociální ekonomiky, které jsou postupně zaváděny do praxe. Naplňování principu místního rozměru je popsáno na základě odpovědí respondentů na výzkumné otázky zjišťující nástroje zveřejnění podniků v lokalitě, formu komunikace a spolupráce se stakeholdery, využívání místních zdrojů a uspokojování místních potřeb, samotné vnímání své role v regionu a zapojení do komunitního plánování.
|
|
|
Fenomen bezdomovectví v kontextu nabídky sociálních služeb města Benešov
Tulachová, Blanka ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Cílem diplomové práce je seznámení s nabídkou nově vzniklých sociálních služeb pro bezdomovce ve městě Benešov na podkladě teoretických znalostí a informací o fenoménu bezdomovectví. Ukázání vlivu nabídky sociálních služeb na život bezdomovce, upozornění na další souvislosti a význam formy pomoci sociálních služeb v roli nízkoprahového denního centra, noclehárny a terénních služeb pro osoby bez přístřeší. Pro výzkumnou část práce byl zvolen kvalitativní výzkum pro jeho možnosti prozkoumat určitý široce definovaný jev a přinést o něm dostatečné množství informací. Byla použita metoda případové studie. V závěru jsou shrnuty výsledky výzkumné části. Je ukázán vliv využití nabídky sociálních služeb pro bezdomovce v Benešově na kvalitu života osob bez přístřeší. Zjištěné závěry poukazují na význam pomoci a podpory, která je skrze sociální služby nabízena.
|
|
|
Konstrukce prostorů participace: Zapojování občanů do procesu tvorby rozvojových plánů měst z pohledu jejich tvůrců
Beránková, Petra Alexandra ; Mička, Pavel (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent)
Práce se zabývá konstrukcí prostorů participace v rámci strategického plánování rozvoje měst. Na zapojování veřejnosti do procesu plánování je pohlíženo z pozice tvůrců plánů a autorka si klade za cíl porozumět této perspektivě. Zvolená interpretativní optika je ukotvena v konstruktivistické epistemologii. Hlavní otázky práce tedy zní: Jak reflektují tvůrci strategických plánů rozvoje zapojování veřejnosti? Autorka nejprve dokládá důležitost tohoto tématu, a to jak v kontextu širších společenských změn souvisejících s krizí legitimity zastupitelské demokracie a vytváření subpolitiky, tak v kontextu sílících požadavků na tvorbu participačních příležitostí. Participace je pojímána ve smyslu podněcovaného zapojování a vytváření prostorů participace. Autorka vychází epistemologických pozic sociálního konstruktivismu a klade si otázku: Jak je konstruována role veřejnosti v procesu strategického plánování rozvoje měst? Na základě analytické indukce jedenácti polostrukturovaných rozhovorů s tvůrci strategických plánů rozvoje měst (s úředníky, volenými zástupci a konzultanty) autorka vytváří vlastní typologii ideálně typických přístupů k vytváření participačních příležitostí. Identifikované typy vychází z rozlišení přístupů podle šíře a zacílení prostorů participace. Zapojování veřejnosti do tvorby...
|
host ::
RSS.